Input:

Poznáte osobu trpící sebenenávistí a umíte s ní vycházet?

8.9.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

801
Poznáte osobu trpící sebenenávistí a umíte s ní vycházet?

Jiří Pokorný

Naučte se takové lidi rozpoznat a zjistit, jakým způsobem s nimi vycházet – přijmout je, odpustit jim, odmítnout tuto situaci dále snášet, či změnit něco sám v sobě.

Sebenenávist v partnerských vztazích

V minulé lekci tohoto kurzu jsme se věnovali základní psychohygieně v partnerském vztahu. Co když ale zjistíte, že váš vztahový problém je mnohem hlubší a souvisí s tím, že minimálně jeden z partnerů trpí skutečnou sebenenávistí? To je samozřejmě mnohem složitější problematika, ale vše má své řešení. Někdy nepochybně i bolavé a nepříjemné, ale hrajeme přece o tak vysokou a cennou věc – vlastní pocit vyrovnanosti, štěstí a pohody. Těžko lze tyto hlavní životní pocity prožívat, když je ve vztahu přítomná sebenenávist, která dlouhodobě není akcentovaná a řešená.

Zopakujeme si základní definici člověka trpícího sebenenávistí: tato osoba má silný vnitřní pocit, že je životní looser a nemá právo být šťastný – všichni ostatní jsou tady jen proto, aby jí ubližovali (jí, oběti). Zní to až neuvěřitelně, ale podle odhadů psychologů je takových lidí v populaci hodně, 10–15 %.

Podrobnější obecný popis emocí, myšlenek i konkrétních projevů těchto lidí je už uveden v druhé kapitole tohoto kurzu. Teď se soustředíme na podrobný, hluboký a maximálně konkrétní popis projevů sebenenávisti ve vztahu dvou lidí (lze aplikovat i na vztahy přátelské či rodinné). Jde o to, abyste díky popisu nyní poznali tyto osoby ve svém okolí (a to i s přesahem do budoucnosti či do minulosti), připustili si tuto realitu i s jejími důsledky a nějak se k ní postavili – přijali, odpustili, odmítli dále snášet, či změnili něco sami v sobě.

Nejdřív tedy popis a poté řešení.

30 nejčastějších projevů sebenenávisti ve vztazích

1. Partner se zdravějším sebepojetím musí být neustále ve střehu a sledovat rychlé změny chování u druhé strany (musí tzv. „stát na špičkách”).

Ano, každému člověku se občas nečekaně změní nálada, ale u těchto lidí je to pořád dokola. Totálně zamilovaný člověk se mění během hodiny prakticky v nepřítele. Takže ten stabilnější ve vztahu, pokud „chce přežít”, musí být neustále připravený na nečekanou (byť i verbální) ránu. Je to velmi vyčerpávající, ale především se silně znehodnotí pocit jistoty a bezpečí.

2. Vyjasňovací rozhovory nefungují (partner s poruchou dohodu poměrně rychle porušuje a zpětně ji dokonce popírá).

To je opět „nejistá sezóna”. Snaha domluvit se na nějakých společných kompromisních pravidlech znovu a znovu ztroskotává. Jakmile se změní vnitřní chemie sebenenávistníka (tedy jeho nálada), padá pro něj i původní dohoda, on se přece cítí nyní jinak, a tedy nemá důvod ji dodržovat. Je schopen dokonce sám sebe přesvědčit, že vlastně vůbec k dohodě nedošlo. A vyráží do útoku stylem: „Co to po mě chceš, na nic takového se nepamatuju!” A to všechno se děje znovu a znovu.

3. Lidé s touto poruchou často vyhledávají partnery typu hodný, slušný, poctivý, inteligentní, pomáhající, s „mesiášským komplexem”, často také se sníženou sebeúctou.

Jedná se o nejčastěji opakované chování. Člověk se sebenenávistí neomylně pozná a osloví člověka s výše uvedenými vlastnosti, neboť cítí, že u něj mu jeho „hry” projdou. Obvyklé kladné atributy lidské osobnosti (slušnost, vstřícnost, empatie) se tady stávají pro partnera sebenenávistné osoby vlastně slabinou. Druhá strana je zneužívá a vyvolává neustále pocity viny u nositele těchto ctností. Je to začarovaný kruh, protože inteligentní, hodný člověk s nastavením pomáhat je tady v roli odsouzence.

4. Stabilnější partner dlouho hledá chybu v sobě (jinak je situace pro něj nepochopitelná).

Je to opět důsledek citlivosti a chuti pomáhat u partnera, který plnou sebenenávistí netrpí. Má totiž až extrémně přehnanou sebereflexi, pořád přemýšlí, co má dělat jinak. Pořád si říká: „Když se já budu chovat jinak, tak se přece ten druhý musí uklidnit, všechno má přece řešení!” Ale to je bohužel klam, který opravdu v takových situacích neplatí, naopak roste frustrace v páru – tolik snahy a žádný výsledek. A jsme zase u jednoho z axiómů tohoto kurzu: emoce nejsou nevyzpytatelné, mají svoji logiku, ale ta je zcela jiná než logika rozumu. Tedy v našem příkladu snaha řešit věci a nabízet kompromis nic neřeší (spíše ještě situaci zhoršuje).

5. Partner s poruchou vztahu si už od začátku nevěří („já taková kráva si přece nezasloužím tak fajn kluka”).

Důvěra je zásadní věc ve všech typech vztahů a tady tato hodnota zcela chybí. Ten, který se cítí jako looser, od začátku vztahu hledá na všem „mouchy,” paranoidně sleduje toho druhého a čeká na všechno, co mu potvrzuje výše uvedené tvrzení v titulku. To je ta zrůdnost sebenenávisti – místo udržování vztahu dotyčný podvědomě pracuje na jeho zničení, i když nahlas a veřejně tvrdí opak.

6. Požadavky na partnera má sebenenávistný člověk nesplnitelné (chce současně dobráka i „machra”,