Input:

Jakou tvář ukazujete světu?

5.9.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

501
Jakou tvář ukazujete světu?

Jiří Pokorný

Masku nosíme většinou z obranných důvodů, nechceme, aby ostatní poznali, co se v nás skutečně děje. Nikdy masku nesundávat je však velmi škodlivé. Zkuste ji proto alespoň v kruhu svých blízkých občas odložit.

Obličejové masky

Maska – jak toto slovo souvisí s hlavním tématem tohoto on-line kurzu, tedy s psychohygienou? Maska, to je ustálený, často používaný výraz naší tváře, který si „nasazujeme” denně na svůj obličej. Každý z nás nějakou tu masku používá, často aniž by si to uvědomil. Proč je vlastně nosíme? Většinou z obranných důvodů – snažíme se před okolním světem za masku schovat, aby ostatní nepoznali, co se v nás skutečně emocionálně děje. Bojíme se masku sundat, aby nás někdo nezranil. A samozřejmě to má do určité míry svůj hluboký smysl. Skutečně se kolem nás vyskytuje hodně lidí, kteří by dokázali zneužít naši otevřenou verbalizovanou citlivost.

Otevřít se všem zcela nezakrytě v emocionální rovině je v dnešní době nebezpečný, riskantní krok. Snadno bychom mohli své otevřenosti litovat. Takže dát světu v plen celý svůj vnitřní systém prožívání není dobrý nápad. Ale druhý extrém, tedy být schovaný za maskou neustále, je také velmi škodlivý. Z hlediska psychohygieny přináší úlevu alespoň někdy, před lidmi z našeho bezpečného vnitřního kruhu, masku sundat a být naprosto autentický.

Tato lekce on-line kurzu si dává za cíl najít odpovědi na některé tyto niterné otázky. Zkuste si na několik z nich odpovědět.

1. Jaká je vaše nejčastější maska (masky), kterou si nasazujete?

___________________________________________________________________________

2. Co vám to přináší?

___________________________________________________________________________

3. Co vám to bere?

___________________________________________________________________________

4. Nosíte svoji masku ve zdravé míře?

___________________________________________________________________________

5. Víte, jak vaši masku vnímají osoby kolem vás?

___________________________________________________________________________

6. Není čas začít masku častěji odkládat (a před kým)?

___________________________________________________________________________

7. A není už vhodná doba, abyste starou masku vyměnili za jinou?

___________________________________________________________________________

Komentáře k otázkám

Komentář k otázce č. 1

Jste schopni vlastní masku pojmenovat a popsat? Jako inspiraci předkládám krátký seznam a stručný popis nejčastějších masek, které dnes lze při důkladnějším zkoumavém pohledu vidět kolem sebe – v rodině, na ulici, v zaměstnání, s přáteli, při koníčcích atd.

Frajer, co nic neřeší:

  • lidé, kteří dávají světu najevo svoji neprůstřelnost; problémy přece žádné nejsou, prostě to mají „na háku”,

  • bohužel často je to právě jen hraný, předstíraný superklid, neřešené otázky jednou tyto frajery přerostou a jim místo masky zbyde jen zoufalý výraz.

Hodná holka pro všechno:

  • hodná holka všechny zachrání, všem kryje záda a je kdykoli k dispozici,

  • vše si nechá líbit,

  • důsledkem této masky je často totální přetížení „hodné holky,” která zachránila ty kolem a ztratila sebe.

Citlivý nový muž:

  • muž, co všechno chápe, je připraven přijmout jakoukoliv – i nemužskou – roli, používá mnoho moderních, asertivních slov doprovázených patřičnou image,

  • otázkou u těchto silných postojů je, zda je tento člověk schopen zdravé agresivity, tolik potřebné v dnešní době; a vůbec – je takto ventilovaná citlivost skutečná?

Nezranitelná amazonka:

  • žena, kterou nic neskolí, naopak všechny sejme bez úhony ona sama (vzdá se své ženskosti pro moc, vítězství, peníze, kariéru atd.),

  • žena, jež se prezentuje maskou supermuže, končí leckdy úspěšná, ale sama.

Rebel bez příčiny:

  • člověk, který se neustále potřebuje vymezovat (často zcela bezdůvodně) vůči všem autoritám ve svém okolí, je hrdý na svůj odpor a názor „vždy proti proudu”,

  • rebelové jsou krátkodobě pro lidi kolem nich přitažliví, ale dlouhodobě jejich přepjatá nekompatibilita s nikým a s ničím přestává být zajímavá.

Kudlanka nábožná:

  • v přírodě je to hmyz, kde samička po pohlavním aktu sežere samečka; tady v příměru k lidským maskám je to žena, která díky své nezpracované labilitě prudce mění chování a prezentuje to jako svoji přednost,

  • tímto způsobem psychicky likviduje muže kolem sebe, a přitom vnitřně touží po podpoře a sdílení pocitů.

Nezávislý a „spokojený” single:

  • takových „masek” lze dnes vidět mnoho,

  • lidé, kteří pořád opakují, že nikoho k životu (ani v soukromí, ani v práci) nepotřebují, prý milují samotu a samostatnost a je jim tak nejlépe,

  • původně možná i autentický postoj se často rozpadá v delším časovém horizontu – zbyde jen prázdná póza, ve které single-maska přesvědčuje už i sebe.

Dokonalá matka:

  • to jsou ženy (a někdy i muži – dokonalí otcové), kteří žijí svůj život výhradně skrz své děti – věnují jim veškerý čas, pocity i energii (k tomu se věnují výchově bez hranic a studiu veškeré nejlépe alternativní literatury o dětském světě),

  • nelze vychovávat děti, aniž jim ublížíte; stačí rodičovské přešlapy alespoň nepřehánět, být dobrým rodičem bohatě stačí.

Šťastné dítě svých rodičů:

  • to je člověk, který neustále (aniž to po něm někdo chce) mluví o svém úžasném dětství se skvělými rodiči,

  • často jde o osobu, která lže sama sobě,

  • připustit si skutečnou pravdu o svém dětství je základ psychohygieny.

Kamenná tvář:

  • osoba s „poker face”, s nulovou mimikou, kdy se nehne ani sval, ať se děje, co se děje – vypadá tak nezranitelně,

  • tento typ masky přináší velké odcizení okolí, které si o něm říká „takového člověka ani raději neoslovím”.

Velká duchovní andělská bytost:

  • dnes tak oblíbená maska slouží k útěku před reálným světem: typickým projevem je velké tíhnutí k laciné ezoterice a snaha vyvyšovat se nad lidi s normálním, většinovým způsobem života,

  • snaha zakrývat své vnitřní neřešené racionální i psychické potíže pod rouškou zástupné spirituality vede k velkému nepochopení, zklamání a narušeným vztahům.

Chytrý odborník – vševěd a specialista:

  • být úzce specializovaný odborník na dnes žádanou oblast je samozřejmě velké pracovní pozitivum, nicméně zde se jedná o lidi, kteří se snaží vše v životě řešit přes svoji odbornost – schovávají se za ni,

  • mít jako jedinou oporu a vnitřní pocit bezpečí jen svoji odbornost je chudý životní program.

Nikdy nechybující šéf:

  • maska mocného člověka, který nedělá chyby, rozhoduje situace a jednostranně distribuuje vinu na jiné lidi,

  • to je přece tak únavná, strnulá a přetěžující maska a životní postoj,

  • je nepříjemná jak pro ostatní, tak i pro nositele masky samotného – mizí kreativita, lehkost, hravost, spiklenectví a radost.

Muž (žena) v čekárně:

  • lidé, kteří pořád jen na něco čekají, mluví o tom, co jednou udělají (ale teď ne, protože přece všechno má svůj čas a teď je tolik důvodů, proč počkat),

  • bohužel to celé většinou končí jen tím čekáním; odkládání je nebezpečný životní program.

Šašek, co se pořád směje:

  • člověk s nepřetržitým úsměvem na tváři, proud vtipů a pozitivních návodů nikdy neustává – přece musí všechny pobavit, pozvednout,

  • už tisíce let jsou šašci vnitřně ti nejsmutnější ze všech.

Zraněná, obětující se žena:

  • osoba, která nosí tuto masku, se zabývá jediným – obětuje se pro druhé; svou oběť potom ale neustále všem připomíná a vyžaduje ocenění,

  • tady je hlavním motivem zbabělost žít svůj vlastní život a pomoci v první řadě sám sobě, čímž by pomohla i ostatním.

Tajemný rozervanec:

  • málo a jen útržkovitě o sobě tyto masky mluví, rádi nechávají věty nedokončené – tím hrají hry, které mají zvýšit zájem o ně samé,

  • jsou chvíle, kdy psychicky dospělý člověk mluví otevřeně, srozumitelně, i když to přináší jistou dávku rizika.

Komentář k otázkám 2, 3, 4, 5, 6:

Nosit masku je do určité míry vlastně v pořádku, chrání nás – to už jsme si v této lekci potvrdili. Co je ale vyloženě nezdravé, je přehnané nošení masky. A někteří lidé masku neodkládají vůbec, zřejmě ani ve spánku.

Jaké jsou důsledky příliš častého nošení masky pro vás i pro vaše okolí?

Ztratím kontakt sám se sebou

Najednou zjišťujete, že se vlastně neznáte. Děláte věci, kterými nepříjemně překvapujete sami sebe, máte dlouhodobě zmatek ve svých pocitech. Nebo naopak znepokojivě necítíte vůbec nic. Prostě jste odpojeni od svého vlastního vnitřního světa, přežíváte den po dni, časté jsou emoce rezignace, bezmoci, agrese atd. Pokud tento stav trvá v řádech let, pak jste bohužel adepti na nějakou formu psychické poruchy či nemoci.

Nikdo mě nezraní, ale ani mě nikdo nemá rád

Tato maska vás chrání, ale bohužel až do té míry, že se k vám blíže nikdo nedostane. Lidé kolem vás mají silný pocit, že o nějaký bližší kontakt vlastně vůbec nestojíte. A naopak člověk s maskou se zase trápí tím, že potřebu bližších vztahů nemá naplněnu. To je ten pověstný začarovaný kruh, kdy se zaměňuje příčina s důsledkem a zdánlivě to celé nemá řešení.

Můj úspěch je vykoupený velkou osamělostí

V dnešní době mít masku tvrdého člověka přináší někdy hmotný úspěch, ale v emocionální rovině to může znamenat skutečnou katastrofu. Tedy osamělost, opuštěnost, vlastně jedno velké odmítnutí od těch okolo. Zbývají jen vztahy, které nejsou motivovány přáním s dotyčným prožít něco hezkého a pocitově přínosného. Je skutečně váš cíl být bohatý a osamělý?

Komplikované prožívání hezkých chvilek

Tento důsledek přehnaného nošení masky poznáte snadno. I když se totiž věci dějí ve váš prospěch (tzv. vám padá karta), stejně, ať už jde o pracovní či soukromý úspěch, nejde si ho pořádně užít. Stále se vtírají myšlenky typu: „Tohle pěkné dlouho trvat nemůže, to se musí zkazit”, „takový úspěch si nezasloužím, za tím musí být něco jiného” – nebo zcela tvrdě k vlastní osobě – „chodí štěstí dokola, občas padne na vola”. Každý úspěch je kupodivu nějakým způsobem jedovatě kontaminován námi samými. K čemu nám ale hezké chvíle jsou, když si je vůbec neumíme užít?

Mám zbytečné obavy, že mě moji blízcí nemilují

Často tyto silně se kontrolující jedince s neustálou maskou trápí přesně tento pocit – strach, že je ostatní nemilují, vychází z jejich vlastních potlačených pocitů a je velmi pravděpodobně neoprávněný. Ale bohužel oprávněný je strach, že je jejich blízcí neznají. Jak by vlastně mohli, když je toho tolik schovaného za tou pevně nasazenou maskou? To je fakt, který v nejrůznějších typech vztahů může znamenat velmi nepříjemné následky. Jako příklad lze uvést vztah rodiče s dítětem poznamenaný tímto jevem: pokud má malé dítě rodiče, který je pro něj vlivem své masky emocionálně nedostupný (např. otec s maskou kamenné tváře, který si s vlastním dítětem nechce povídat o tom, co ho trápí, všechno jsou to pro něj blbosti, on přece řeší kariéru, peníze a další opravdu důležité věci), dítě si snadno tuto situaci přeloží pro sebe takto: „Nejsem dost dobrý pro svého rodiče.” A tyto myšlenky mu silně narušují jeho vlastní sebehodnotu!

Potlačuji vnitřní